Ismael Kyasiimire

Jsem kluk a je mi 13 let.
Chodím do 5. třídy základní školy Buhoma Community Primary School.

Mám dva bratry a tři sestry a žijeme s maminkou. Tatínek se zabil v únoru 2016 při dopravní nehodě. Maminka obdělává naši půdu. Starší bratr Elias Turyakira byl také v projektu dva roky, ale odešel ze školy. Maminka se snažila, aby ve škole zustal, ale Elias odmítal. Někdy je doma, někdy se potuluje po okolí. Mě se ve škole líbí.

2023

všichni páťáci

aktuální portrét - únor 2023

z nabízeného oblečení na volný čas si Ismael vybral bundu

6.2. začal školní rok. Ismael nastoupil do 5. třídy základní školy

leden
v únoru bude nastupovat do pátého ročníku základní školy

2022

23.12. dostaly děti vánoční dárek - dávku jídla

září
Podařilo se vybrat extra peníze na zvýšené školné třetího trimestru a všechny naše děti jsou v pořádku ve škole. A to díky tomu, že Ismael má úžasného sponzora, který kromě doplatku za něj, poslal peníze na uhrazení zvýšeného školného i dětem, které nedostaly od svých sponzorů

srpen
Ceny základních potravin se v Ugandě zvýšily natolik, že doma není co jíst, hlásí opatrovníci. Děti dostávají tedy dávku jídla na prázdniny mezi druhým a třetím trimestrem

květen
děti nastupují do druhého trimestru

10. leden
oproti předpokladům, které jsme měli na základě dosavadních informací, děti nastoupily do 4. ročníku a dostávají školní pomůcky

2021

Aktuální portrét z konce roku 2021

Vánoční dárek - dávka jídla

Děti v roce 2021 vůbec do školy nechodily a podle neoficiálních informací nastoupí koncem ledna 2022

Od února 2020 jsme se do Ugandy nedostali, a tak Medard nafotil aktuální portréty sám.

včetně svetru, ten je v Bwindi nezbytný

leden
Přestože většinu roku 2020 strávily děti doma, uniformy nosily i tam a tak na rok 2021 potřebují nové

2020

a matrace pro mě i pro mého bratra Eliase

prosinec
Vánoční dárek - slepice, rýže, cukr a mýdlo. Totéž i pro mého bratra, který už v projektu není

Od začátku roku prší a lidé mají strach, že přijdou o úrodu, kterou mají sklidit v prosinci. Všichni mají velká očekávání, protože celé rodiny včetně dětí, které nechodily do školy, pilně pracovaly na poli. A teď mohou o všechno přijít. Fazole, které se mají sklízet teď, už shnily

Listopad: děti dostávají druhý letošní příděl jídla

Medard píše: Lidi mají maximálně jedno jídlo denně. Začalo se hodně krást, myslím úrodu ze zahrádek, to je na denním pořádku. Musíme koupit jídlo do rodin dětí, které zůstávají doma, lidé mají hlad.

Září:
Prezident oznámil, že 15.10. se budou otevírat školy pouze pro tzv. candidates, tj. studenty v posledních ročnících. Všechny ostatní děti zůstávají nadále doma. Školní rok 2020 je anulován a děti budou nastupovat do stejného ročníku v roce 2021

Všechny děti si přišly pro svoji dávku a byly šťastné. Medard měl pocit, že teprve nákupem jídla mu uvěřili, že tady v Evropě nejsme už všichni mrtví.

Červenec:
Omezení se v Ugandě uvolnila aspoň natolik, že Medard může odjet do města nakoupit jídlo a děti a jejich opatrovníci si pro svoji dávku mohou přijít. Dramatickou situaci jsme vyhodnotili tak, že nelze jinak, než peníze na školné, které děti momentálně nevyužívají, použijeme na nákup jídla. Každý dostane pytel kukuřičné mouky (25 kg), fazole (10 kg), olej (3l) a sůl. K tomu kupujeme jednu motyku do každé rodiny. Chodit na pole je jediné, co mohou vesničané dělat.

19. duben:
Bwindi je turistická oblast a většina pracovních míst ve vesnici měla něco společného s cestovním ruchem. Ten ze dne na den zmizel a lidé jsou doma. V našich chudých rodinách nastává problém, co budou děti jíst, když teď nemají školní stravu. Vláda vydala nařízení, že rozdávání potravin lidem smí probíhat výhradně pod dozorem komise z úřadu distriktu a to stojí peníze. Rozhodli jsme se, že raději počkáme a na tuto dobu jsme domluveni s Medardem, že pokud přijde k němu domů kdokoli z našich rodin požádat o jídlo, dá jim prozatím ze svého. Sám nemůže taky nikam, ani do banky vybrat peníze na nákup

23.března:
Školy byly uzavřeny a přes 15 milionů dětí se vrátilo domů. Uganda uzavřela letiště a všechny hraniční přechody, aby se takto ochránila před šířením koronaviru. V zemi nebyl evidován jediný případ nákazy. Byla zrušena veškerá veřejná doprava včetně populárních mototaxi boda-boda. Bylo zakázáno používat i vlastní auta a motorky a po setmění se nesmělo vycházet. Dodržování striktních předpisů hlídala armáda a policie.